Složení skupiny: Satris – kytara, Zig – zpěv, Wena, bicí, Jaromír – baskytara

Přestože rokycanská grind/death metalová úderka Feeble Minded spatřila světlo světa, nebo lépe řečeno tmu undergroundu, před více než deseti lety, dalo by se označit novinkové album “Pernicious Intergrowth” za jejich první plnohodnotné a samostatné album. Nahrávek sice mají spoustu, ale jedná se zejména o split CD či kompilační alba. Z nadšených reakcí samotné kapely je jasné, že toto album je vlastně takovým vymazleným dítkem. Ale nebojte se, po hudební stránce se rozhodně o žádné mazlení jednat nebude.

Hned po úvodním intru to do vás začnou Feeble Minded nekompromisně sypat jako z kulometu toho nejtěžšího kalibru. Ovšem pozor! Nejedná se o nějaké bezhlavé masakrování vašich neuronů. Každá ze skladeb má určitý řád a struktura aranží je natolik pestrá a zajímavá, mnohdy i překvapující, že vás poslech alba rozhodně neponechá v klidu. Kombinace grindové zběsilosti a deathově hutné agrese se doslova vedou za ruce, jako dětičky ve školce, které ale v žádném případě nejsou žádnými andílky, což je patrné nejen z jejich šibalských úsměvů, ale i ze zrohovatělých výrůstků, které jim pomalu ale jistě začínají rašit na jejich hlavičkách. Díky velmi dobrému zvuku jsou i grindcoreové pasáže dobře čitelné, takže hudební šťouralové mohou pohodlněji hledat případné nedostatky, což je ale v případě Feeble Minded, především po technické stránce, téměř zbytečná námaha. Oproti tomu death metalové segmenty díky tomuto zvuku vytvářejí doslova nepropustnou hradbu, vystavěnou z doslova devastujících těžkotonážních groovy riffů. Přestože vám nebudou možná připadat mnohdy příliš originální, i tak se vám zažerou hodně hluboko pod kůži jako svrab. Poměrně zajímavý a nečekaný moment naleznete v songu “Entrails On The Wall”, kde je možné zaslechnout i rap. Toto mi připomnělo období, kdy podobně řádili Anthrax s rapery z Public Enemy. V této skladbě vokálně vypomáhá Fred (Smashed Face, Translunaria), takže v tom rapování má snad prsty právě on, neboť něco podobného je možné zaslechnout i ve skladbách “Cerebrasthenia” a “Blood Eye Barrier”, kde svým hlasem rovněž vypomáhá. Vokálně nejpestřejší je ale závěrečný song “I Am God”, což není nic jiného, než cover od legendárních řezníků Broken Hope. Zde pro změnu mučí své choré hlasivky Sepp (Despise, Imperial Foeticide) a Barny (ex-Perversist). Aby byl výčet hostů kompletní, musím se zmínit i o kytaristovi Jaroslavu Šantrůčkovi (Despise, Imperial Foeticide), který si střihl sólo ve “Scars On Me (Manifest)”, což mi poněkud připomnělo Pestilence v období alba Testimony Of The Ancients. Když jsem se zmínil o zvukové čitelnosti, musím se zmínit i o vokální nečitelnosti. Abyste tomu správně rozuměli. Zigův zpěv/řev je natolik brutální, že budete horko těžko z poslechu dolovat jednotlivá slovíčka, což je ale v daném žánru poměrně běžné. Jeho vokál je zde třeba brát jako další sólový nástroj, nikoli jako nějaký komunikační prostředek.

Feeble Minded si dali na tomto albu skutečně záležet, což je patrné již ze samotného obalu, jehož vyhotovení svěřili do rukou Pära Olofssona, který má na svědomí obaly třeba takových Spawn Of Possession, Psycroptic, The Faceless či Exodus. Ti z vás, kdo si pořídí originální nosič, budou navíc odměnění i datovou stopou, jež nabízí kromě všech skladeb v mp3 formátu i bonus v podobě dalšího coveru “Grotesque Impalement” od Dying Fetus, či původní verzi skladby “Three Walls Maze”. Dále pak videoklipy “Blood Eye Barrier (Live)”, Nothing But Blood” a starší kousek “Screaming Plastic Pets” a samozřejmě spoustu fotografií. Mám takový pocit, že se Feeble Minded svým novinkovým albem zařadili mezi špičku českého grind/death metalu. Možná ale, že má toto album ještě větší ambice, což samozřejmě ukáže teprve čas.