Tak tentokrát ten report pojmu trošku jinak – rovnou z kraje prozradím celou pointu :) Takže na rovinu: v tomto reportu budu pouze chválit (až na jednu maličkost), vše probíhalo skvěle, kapely byly vynikající, organizace perfektní, nikdo nebyl zabit ani zraněn, žádná senzace se nekonala. Čili pokud očekáváte zdrcující kritiku nebo nějakou senzaci, můžete přestat číst hned teď :)
Toliko na úvod a teď k věci. Na kapelu Europe jsem se moc těšil, protože jsem je viděl v Praze už před cca. dvěma lety a tehdy se mi moc líbili. I tentokrát měl být koncert původně v Retro Music Hall, avšak byl přesunut do KC Vltavská. Nevím přesně proč, protože kapacitně se mi oba sály zdají být téměř stejné. No ale možná se mýlím a nebo to mělo nějaký jiný důvod. V každém případě v KC Vltavská jsem ještě nebyl, tak jsem byl rád, že poznám i nový sál.
Na místo jsme po jistých potížích se zaparkováním dorazili asi dvacet minut před začátkem koncertu. Dlouhá fronta před vchodem dávala tušit, že koncert bude mít hojnou návštěvnost. A skutečně tomu tak bylo. Když jsme se dostali na sál, bylo už v plném proudu vystoupení první kapely.
Zde si dovolím malou vsuvku. Navštívil jsem již bezpočet koncertů a zažil mnoho pořadatelů, ale pořadatelé tohoto koncertu mě velmi překvapili. A to v nejlepším slova smyslu. Všichni byli velmi profesionální a současně i velmi zdvořilí. Musím říct, že podobně příjemné přijetí se zažije málokdy.
A nyní se přenesme přímo do sálu. Neměl jsem nejmenší tušení, kdo bude předkapelou slavných Europe, nebo zda bude vůbec nějaká předkapela. Předkapela byla a hned první tóny, které jsem zaslechl, mi připadaly hrozně známé, ačkoli jsem ty songy neznal. Chvíli jsem lovil v paměti a měl jsem to – Dying Passion! Kapela, kterou jsem měl velmi rád, než se na nějaký čas odmlčeli a zmizeli ze scény. Poslední CD, které od nich znám je Sweet Disillusions, a to bylo naprosto skvělé. Párkrát jsem je viděl i na koncertech – naposledy, jestli si dobře vzpomínám, na festivalu Fit Of Rage v Berouně. Vždy byli vynikající a nejinak tomu bylo i tentokrát. Parta výborných muzikantů a v jejich čele excelentní zpěvačka a showmanka (nebo bych měl napsal showwoman? :)) Zuzka Lípová. Jako vždy mě jejich hard rock potěšil a co nejdříve si pořídím jejich dvě novější CD, která ještě nemám – Relief a Absorb.
Poslední zadumané tóny Dying Passion dozněly a pódium se začalo měnit a přestavovat pro hvězdu večera – Europe. Představovat tyto švédské velikány by bylo asi naprosto zbytečné. Za dobu existence kapely od roku 1979 se členové kapely změnili z natupírovaných floutků na velmi vyzrálé muzikanty, kteří však neztratili nic ze své vitality a jejichž koncerty mají stále obrovský náboj. Kapelu mám ještě radši od té doby, co se po rozpadu skupiny dali v roce 2004 opět dohromady, změnili image a přitvrdili. V loňském roce vydali své nejnovější, v pořadí již sedmé, studiové album Last Look At Eden a čekal jsem tedy, že většina věcí, které budou hrát na tomto koncertě, bude z tohoto alba. Ale nebylo to tak. Zahráli v podstatě průřez celou svou hudební kariérou včetně největších hitů jako Cherokee, Open Your Heart, Last Look At Eden, New Love In Town, Prisoners In Paradise, Let The Good Times Rock nebo samozřejmě The Final Countdown.
Celá kapela se zdála být ve výborné formě a skvělé náladě. Joey Tempest pobíhal po pódiu, mával stojanem, dobře se bavil a v pauzách mezi songy vtipkoval (Ema má mísu – Máma mele maso – Učím se česky :)) Jednu chvíli dokonce vylovil kameru a natáčel si sál a sebe s fanoušky v prvních řadách. V některých písních se Joey chopil i elektrické nebo akustické kytary a přidal se k Johnu Norumovi. Pár songů odehrál i sám s klávesákem Micem Michaelim. Ke konci koncertu přiletěla na pódium česká vlajka, kterou si Joey zastrčil cípem do kapsy a po zbytek koncertu se s ní hrdě procházel po pódiu. Jako tradičně koncert uzavřel The Final Countdown a diváci se začali tlačit k šatnám. Celkově bych to řekl asi tak: Europe jsou jako dobré víno – s časem zrají jsou stále lepší a lepší. Skvělý zážitek!
A na závěr jediná kritická výzva: Vy, kdo natáčíte koncerty na mobily a neustále s nimi máváte nad hlavou, strčte si je konečně do prdele! Ostatní diváci se chodí na koncerty bavit a dívat se na kapely a ne neustále pozorovat rozsvícené displeje těch vašich křápů. Stejně nikdy nic kloudného nenatočíte, tak nebuďte burani a mějte trochu ohled!
